Téměř 4 roky jsme museli čekat na nástupce dvou desek, které jako černá havraní křídla znenadání přikryla do té doby známý svět doom metalových žalozpěvů. Vše ale začalo už roku 1995, kdy kolem sebe zpěvák a pianista Rowan London shromáždil čtveřici podobně sklíčených duší a dal tak vzniknout unikátní kapele Virgin Black. Jasný výraz jí vtiskl on sám svým nenapodobitelným vysokým vokálem plným žalu, utrpení a bolesti. Jako dokonalý zdroj napětí do svého nanejvýš poetického podání doom metalu následně vsadil další černou perlu, která měla celé dílo dovršit … angažoval členy Symfonického orchestru Adelaide… Tato kombinace by sama o sobě možná ještě nebyla tolik překvapivá, ale způsob, jakým kapela s částmi orchestru spolupracuje, jak profesionálně a nenásilně využívá síly dřímající v klasických nástrojích, to je skutečné mistrovství. Zatímco móda si žádá velkoleposti a dechberoucí orchestrální výpady, zůstávají Virgin Black příjemně komorní a z orchestru si berou pouze to, co je potřeba pro jejich vizi poetického metalu. Na první desce si kapela ještě hezky zaexperimentovala s elektronikou, ale už druhá deska byla jako pěst, která nemilosrdně svírá vaše srdce a ždímá z něj poslední kapičky necitelnosti. Nutno ale přiznat, že jsem si mnohem víc oblíbil pestřejší a přístupnější desku první. „Elegant … and dying“ už byla coby následovník „Sombre romance“ na můj vkus přeci jen až moc abstraktní a především depresivní. „Sombre romance“ u mě vítězí především díky nenapodobitelné naléhavosti a hřejivosti melodií, které v podobném koktejlu nabízí snad už jen královna Lacrimosa. Verdikt: Skromnost orchestru a umění vyvolat drobnostmi silné emoce, to vše dělá z této desky velké hudební dílo. |
Komentáře
Přehled komentářů
Nemohu uvěřiti co oko mé spatřilo a tepe srdce mé nadějí že sna lásku charakteru stejného sdílí skupina osob kdesi v koutech kraje mého. Jak dokonalou poesii mi darovává hlas pana Rowena, tak moc si přeji políbit autora tohoto zápisníku za lásku k téže musice čisté a hluboké jako jezero slz. Děkuji za příjemné překvapení. :)
Kopírování hudbu nezabíjí
(Míšánek, 26. 7. 2007 7:51)Na jednom hudebním blogu jsem si náhodou stáhnul v mptrojkách tuhle desku a jen jsem ji trošku ťuknul, ani jsem ji nedoposlouchal a musel jsem si objednat originál. Ti Australani jsou ale lyšáci, vědí jak na to!
http://www.jesusmylord.blog.cz/
(Skatolic!, 12. 6. 2007 11:01)Fajná recenze mé nejoblíbenější kapely...díky moc!!
Ach!
(Rötkapchen, 14. 9. 2008 20:37)